Hlavní menu


Kontaktní údaje:

SPMP ČR pobočný spolek Dvůr Králové n. L.
Mgr. Jana Čudejková
Rooseveltova 315
544 01 Dvůr Králové n/Labem

email: spmp.dvurkralove@seznam.cz

Číslo bankovního účtu:
129803808/0300

Maminka Jana

Již nějakou dobu se na stránkách různých rodinných portálů setkávám s články maminky Jany. Přiznám se, že ač sama mám za sebou různé "hororové" situace v rámci péče o naši postiženou dceru a domnívám se, že mě jen tak něco nepřekvapí, tak z některých povídání maminky Jany mě mrazí.
Jak jsem se ve vašem blogu dočetla, jste maminkou dvou úžasných dětí. Ale vraťme se na úplný začátek, k prvnímu těhotenství. Zavzpomínejte na to, jaké bylo, jak probíhalo, jak jste se cítila atd. A samozřejmě i na samotný porod.
Těhotenství s Ríšou bylo tím nejdelším volnem, které jsem kdy měla. Pročítala jsem časopisy a knihy o těhotenství a péči o dítě, chodila do kurzu pro těhotné, nakupovala oblečky na miminko. Neměla jsem žádné zdravotní potíže, Ríšu jsem dokonce 10 dní přenášela. Porod byl bez komplikací. Ríša měl při narození 5 kilo a vedle ostatních novorozenců v porodnici vypadal spíš jako tříměsíční dítě. Lékař si ze mne dělal legraci, že druhé dítě porodím už i s aktovkou do školy.
Vím, že cesta k diagnose DMO byla vlastně souhrou náhod. Mohla byste stručně zopakovat, jak to bylo?
Prvního půl roku jsem žila v domnění, že mám zdravé dítě. Docházela jsem sice s Ríšou od jeho asi tří měsíců na rehabilitaci, ale rehabilitační sestra bohužel žádný problém nerozpoznala. Pak ale nastoupila na dlouhodobou neschopenku a všechny své pacienty musela předat někomu jinému. Tak jsme se dostali k jiné, naší současné rehabce, která mne hned při první návštěvě upozornila, že syn spěje k diagnóze dětská mozková obrna - hemiparéza. Tehdy bylo Ríšovi 6 měsíců.
Co vlastně bylo dál? DMO už sama o sobě je diagnosa jako hrom, ale u Ríši to bohužel nebyla poslední.
Pak jsme cvičili a cvičili. Ve dvou letech začal chodit a zdálo se, že máme vyhráno. Hodně u něj ale vázl vývoj řeči a hlavně velmi špatně rozuměl. Vypadalo to nejdřív na mentální postižení, ale nakonec (po roce) jsme dospěli k diagnóze dětský autismus a těžká receptivní porucha řeči. Intelektově by měl být Ríša v pořádku. Vizuální úkoly zvládá úměrně svému věku. V něčem je i dopředu. No a ještě bere bohužel i léky na epilepsii.
Jaký máte pocit z tzv. odborníků? Myslím obecně. Našla jste takové, kteří vám pomohli, ulehčili vyrovnání se s Ríšovo problémy, "navedli" jak dál apod.? A měnili jste lékaře, než jste našli toho pravého nebo jste měla štěstí hned napoprvé?

pokračování zde

Zveřejněno 13.12.2008 v 19:27 hodin