Co chtějí rodiče vzkázat speciálním pedagogům
Jsem odborník na své dítě:
Chápu, že máte kvalifikaci na speciální vzdělávání a můžete mi říci hodně o tom, jak se moje dítě učí, chová a reaguje ve třídě. Uznejte však, prosím, že já mám větší přehled o jeho vývoji a vídávám ho v nejrůznějších situacích a typech prostředí. V podstatě je studuju od chvíle, kdy se narodilo. Prosím, nenaznačujte mi, že znáte mé dítě lépe než já.
Znám část vašich odborných znalostí:
Zajímáte se o to, jak ostatní učitelé v minulosti jednali s mým dítětem? Můžete procházet jeho spis, obvolávat lidi, posílat e-maily, zkusit internet, anebo se mě můžete zeptat. Pracoval jsem s učiteli a pozoroval jejich metody práce od vstupu svého dítěte do školy; mluvili jsme o tom, co funguje a co ne. Návrhy, které jsem vám předložil, vycházejí ze zkušenosti těchto učitelů. Spolupracujte se mnou a dovolte mi být užitečný učitelům, kteří přijdou po vás.
Domácí úkoly bývají složité:
Chápu nezbytnost domácích úkolů pro upevnění dovedností naučených během dne, ale prosím pochopte, že po celém dni ve škole, kdy dítě soustřeďovalo pozornost, může mít potíže se soustředěním při práci doma. Míváme i terapii a docházíme k lékařům, čímž se krátí náš mimoškolní čas. Budeme-li pracovat společně, můžeme projednat systém domácích úkolů a plánovat tak, jak to bude výhodné pro obě strany.
Komunikace je pro mě důležitá:
Nevěřím, že mi dítě pokaždé sděluje adekvátní informace, rovněž mohou existovat věci, které se stanou doma, a mohlo by být pro vás důležité, abyste o nich věděli. Prosím zaveďte jednoduchý způsob, jak se mnou komunikovat − prostřednictvím zápisníku, e-mailu, telefonu. Pokusím se nezneužívat této výsady a mnohým nedorozuměním lze předejít, budeme-li komunikovat přímo a nebudeme-li se spoléhat výhradně na interpretace dítěte.
Co se stane, když škola nezůstane ve škole:
Stresy nastřádané během dne se mnohdy doma projevují formou výbuchů hněvu a emocí. Z mého pohledu je to v pořádku; jsem rád, když dítě ventiluje stres doma, v bezpečném prostředí. Ale nedomnívejte se, že nechci vědět o problémech, které se objevují během dne, nebo že mě ochraňujete před zklamáním tím, že se mnou nesdílíte frustraci a selhání. Čím víc informací mám k dispozici, tím víc mohu pomoci svému dítěti.
Netruchlím:
A pokud ano, je to moje věc. Prosím neodmítejte možnosti nových služeb a další vymoženosti, které by mohly pomoci mému dítěti. Chci pro ně to nejlepší jako každý jiný rodič. Někdy spolu nejspíš nebudeme souhlasit a naše názory se budou rozcházet, ale nepotřebuji váš soucit ani psychoanalýzu. Potřebuji váš respekt, spolupráci a inspiraci − prostě to, co byste chtěl pro své dítě a rozvoj jeho schopností.
Se svým dítětem žiji pořád:
Vy nikoli. Pro vás bude mé dítě důležité jeden rok a já jsem vděčný za práci a změny, které uděláte. Ale směr, který zvolíme pro jeho budoucnost na schůzkách individuálního vzdělávacího programu, a vzdálenost, o niž ho posunete blíž k jeho cílům, ovlivní další část života celé naší rodiny. Právě proto bychom měli usilovat o dosahování společných cílů; to je důvod, proč potřebuji, abyste mi naslouchali. Slibuji, že i já budu naslouchat vám, budu respektovat vaše názory. V roli největšího investora ovšem potřebuji mít nejpádnější hlas.
Mohu být i váš obhájce:
Jsem bojovník. Proč nebojovat pro vás, nikoli proti vám? Sdělte mi, až nebudete dostávat podporu, kterou potřebujete. Dejte mi vědět, pokud potřebujete materiál, který mohu pomoci obstarat, nebo napadá-li vás projekt, který by mohla zajistit rada rodičů. Dejte mi vědět, pokud existuje něco, co by rodiče mohli předložit vedení školní. Pro všechny děti můžeme udělat mnohé, hlavní je pracovat společně.
Zdroj: Specialchild.com, česká verze vznikla díky podpoře dobrovolníků dobromysl.cz - překlad Lucie Prokopová, jaz. korektury Dagmar Brejlová
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 12.12.2008 v 20:59 hodin