Downův syndrom - Mýty a skutečnost
Mýtus: Downův syndrom je ojedinělé genetické postižení.
Skutečnost: Na každých 800 až 1000 živě narozených se narodí jedno dítě s Downovým syndromem. V USA je to např. přibližně 5000 dětí ročně. V současné době žije v USA víc než 250000 lidí s Downovým syndromem. V České republice se v posledních letech rodilo přibližně 70 dětí ročně, t.j. 1 dítě s Downovým syndromem na 1500 živě narozených dětí.
Mýtus: Děti s Downovým syndromem se rodí většinou starším rodičům.
Skutečnost: 80% dětí s Downovým syndromem se narodí matkám ve věku pod 35 let. I když předpoklad narození dítěte s Downovým syndromem roste s věkem matky.
Mýtus: Lidé s Downovým syndromem jsou těžce mentálně postižení.
Skutečnost: Většina lidí s Downovým syndromem mají IQ, které je v rozsahu mezi mírným a středním stupněm retardace. Děti s tímto
postižením jsou bezesporu vzdělavatelné, avšak výchovní jako i vědečtí pracovníci ještě nenašli plný rozsah vzdělávacích možností těchto lidí.
Mýtus: Většina lidí s Downovým syndromem je umístěná v ústavech.
Skutečnost: Pokud lidé s Downovým syndromem dostanou možnost a vhodnou podporu, mohou žít doma ve svých rodinách a aktivně se zúčastňují společenského života. Jsou integrovaní do normálního vzdělávacího systému, zúčastňují se sportovních, rekreačních, hudebních i uměleckých setkání, stejně jako všech ostatních aktivit ve svém okolí. Navíc, mají schopnost soužití s jinými postiženými i nepostiženými lidmi, stejně jako dospělí žijí v domech s chráněným bydlením a v podobných zařízeních, podporujících jejich samostatnost.
Mýtus: Děti s Downovým syndromem musí být jedině zařazené do speciálně výchovného programu.
Skutečnost: V západních zemích jsou děti s Downovým syndromem běžně umisťovány v základních školách v běžných třídách. V některých případech jsou integrované jen v určitých předmětech, zatímco v jiných situacích jsou žáci plně integrované do všech tříd. Stupeň zařazení závisí od schopnosti každého jednotlivce, ale trendem je jejich plné zapojení do společenského a vzdělávacícho života skupiny. Také v ČR je několik dětí s Downovým syndromem žáky základní školy.
Mýtus: Dospělí s Downovým syndromem jsou nezaměstnatelní.
Skutečnost: V západních zemích jsou zaměstnáváni v malých a středně velkých organizacích: v bankách, obchodních společnostech, ošetřovatelských domovech, hotelích a restauracích. Pracují v hudebních a zábavných podnicích, na postech úředníků i v průmyslově výpočetní technice. Lidé s Downovým syndromem pracují ve svých zaměstnáních s nadšením, spolehlivostí a oddaností.
Mýtus: Lidé s Downovým syndromem jsou zřídkakdy šťastní.
Skutečnost: Lidé s Downovým syndromem mají stejné pocity jako kdokoliv jiný. Pozitivně reagují na projevy přátelství a zraňuje a rozrušuje je bezohledné jednání.
Mýtus: Dospělí s Downovým syndromem jsou neschopní vytvářet blízké mezilidské vztahy, vedoucí k manželství.
Skutečnost: Lidé s Downovým syndromem se dobře přizpůsobují a navazují intimní vztahy. V některých případech se začínají vdávat a ženit. Ženy s Downovým syndromem jsou schopné mít děti, avšak je tu 50% předpoklad, že jejich dítě bude postižené Downovým syndromem. Existuje jeden zaznamenaný případ muže s Downovým syndromem, který se stal otcem.
Mýtus: Downův syndrom nemůže být nikdy vyléčen.
Skutečnost: Výzkum Downova syndromu učinil velké pokroky při identifikaci genů 21. chromozomu. V současné době řada vědců předpovídá, že v blízké budoucnosti bude možné zlepšit nebo předcházet mnohým problémům, spojeným s Downovým syndromem.
Zdroj: Můžeš 01/98, převzato z National Down Syndrom Society, redakčně upraveno.
www.dobromysl.cz
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 21.07.2008 v 11:19 hodin