Alzheimerova choroba

• Jak se jmenuje ten Němec, co mi schovává věci?
Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku. To znamená, že způsobuje poruchu nebo úpadek jeho činnosti. Dochází při ní k zániku některých mozkových buněk a ke změně látkové přeměny v mozku. Projevuje se poruchou tzv. kognitivních funkcí - myšlení, paměti a úsudku.
Nemoc poprvé popsal již na počátku 20. století německý lékař Alois Alzheimer. Tehdy to byla nemoc vzácná a neobvyklá. Alzheimer představil vědecké radě zvláštní pacientku. Ve svých 51 letech trpěla depresí, halucinacemi a prý chorobnou žárlivostí na svého manžela. Řeknete si, nic neobvyklého...
Později se však u ní projevila ztráta paměti a podivné chování - schovávala věci a ztrácela se ve svém vlastním domě. Po smrti pitva prokázala zvláštní změny v jejím mozku. Nová choroba dostala jméno podle svého objevitele. Dnes touto nemocí trpí minimálně každý dvacátý člověk starší 65 let. Po osmdesátém roce věku je to dokonce už každý pátý.
Alzheimerova choroba však není jen nemocí těch nejstarších. Může postihnout i lidi v mladším věku. Podle odhadu trpí v současné době tímto onemocněním 17-25 milionů lidí na celém světě, v České republice je to zhruba 50-70 tisíc osob. Odhaduje se, že počet nemocných v roce 2030 stoupne na 34 milionů. Souvisí to se stárnutím světové populace.
• Jaké jsou příčiny vzniku této nemoci?
Alzheimerova choroba je onemocnění, při kterém dochází k úbytku nervových buněk. V mozku postižených vznikají škodlivé bílkoviny. Ty se ukládají uvnitř v podobě vláken nebo v okolí nervových buněk jako tzv. amyloidové plaky. Dochází k poškození a zániku nervových buněk a jejich spojů.
Současně v mozkové tkáni ubývá acetylcholin. Tuto látku potřebuje mozek k přenosu nervových vzruchů. Při jeho nedostatku ztrácí buňky schopnost vzájemně si vyměňovat informace. Právě to se projeví postupným zhoršováním paměťových a rozumových schopností, rozvíjí se demence.
Přesné příčiny Alzheimerovy choroby zatím neznáme. Existuje ale několik faktorů, které mohou zvyšovat riziko jejího vzniku. Určitě nejdůležitějším faktorem propuknutí této nemoci je věk. Už jen z toho důvodu, že před 60. rokem věku se s chorobou setkáme jen vzácně. Zato nad 80 let jí trpí každý pátý!
Patrně hormony jsou vinny z častějšího výskytu Alzheimerovy choroby u žen. Tak jako u velkého procenta nemocí, i této hraje významnou roli dědičnost. Dalším rizikovým faktorem je nízký stupeň dosaženého vzdělání. Ukázalo se totiž, že "trénovaný" mozek je vůči této chorobě odolnější. Pro chorobu je rizikové i poškození mozku opakovanými údery či pády.
Nemoc vzniká komplikovanou souhrou mnoha okolností. Všechna uvedená rizika zřejmě jen připravují vhodnou půdu pro zatím neznámý "spouštěč" choroby. Ten teprve způsobuje poruchy odpovědné za změny v mozku. Tímto spouštěčem, který nastartuje vznik nemoci, mohou být virové infekce, toxické vlivy prostředí a poruchy imunity.
• Jaké jsou příznaky Alzheimerovy choroby?
Počáteční stadium nemoci si můžete snadno splést s přirozeným stárnutím. Nejdříve dochází k poruchám paměti. Lidé je často považují za běžný projev stárnutí - "Babička už je stará, tak zapomíná, to je normální." Ale babička či dědeček, nebo i celkem mladý člověk, nejen že zapomíná, ale není si schopen zapamatovat nové věci.
Naopak si někdy dobře vybavuje vzpomínky z mládí, rád o nich opakovaně do omrzení mluví. Zhoršuje se jeho obrazová představivost a logické uvažování, schopnost úsudku a počítání. Objevují se poruchy prostorové orientace. Nemocný bloudí na méně známých místech. Trpí také přechodnou časovou dezorientací. Není schopen vybavit si, jaký je den, měsíc nebo rok.
Má sníženou schopnost plynulého vyjadřování a mohou se vyskytnout i první psychologické příznaky a poruchy chování - deprese, poruchy vnímání, ojediněle i bludy. Poruch paměti si nemocní nebývají vědomi, cítí se často zdraví. Postupně se mění osobnost a povaha nemocných, jsou zvýšeně sobečtí, soustředění jen na sebe.
S postupem času můžeme u postiženého sledovat již závažnější příznaky a problémy, které mu znemožňují vykonávat běžné denní činnosti. Zhoršuje se a ztrácí se schopnost počítat, číst a psát. Objevují se výraznější poruchy chování, halucinace a bludy. Myslí si, že mu někdo chodí do bytu, podezírá a obviňuje blízké, sousedy nebo zcela cizí osoby z krádeží.
V těžkém stádiu demence se u pacienta vyskytují poruchy chůze, pády, neurologické poruchy, poruchy chování - především agresivita, odpolední a noční stavy zmatenosti. Dále se zhoršuje schopnost řeči. Nemocný opakuje jedno nebo několik slov či větu, někdy přestane mluvit úplně. Nemocný je zcela závislý na cizí pomoci. Dochází k naprosté ztrátě soběstačnosti, nemocný je ve všem zcela odkázán na pečovatele.
• První pomoc
Pokud si myslíte, že někdo z Vašich blízkých má příznaky Alzheimerovy choroby, je třeba co nejdříve navštívit lékaře. Včasná diagnóza a léčba mohou průběh onemocnění výrazně zpomalit. Medicínské studie to dokazují. Časný záchyt a léčba onemocnění pomáhají prodloužit soběstačnost pacient natolik, že si zajistí každodenní potřeby.
• U lékaře
Lékař bude Vaším pravidelným partnerem. Měl by být i důležitou oporou při péči o nemocného Alzheimerovou chorobou. Proto je důležité, aby Vaše komunikace s ním byla přátelská a bezproblémová. Nebojte se vybrat si toho správného. Budete s ním v kontaktu možná i po dobu několika let.
Praktický lékař by měl být první osobou, kterou se svým podezřením navštívíte. Praktik Vás po rozhovoru a základním vyšetření odešle na některé specializované pracoviště. Specialisté zabývající se léčbou Alzheimerovy choroby jsou neurolog (lékař, který se specializuje na léčbu poruch nervového systému), psychiatr (lékař se specializací na poruchy psychiky, poruchy paměti a chování) a geriatr (specialista na onemocnění starých lidí).
Diagnostika demence je složitá. Zohledňuje více faktorů. Existují však některé jednoduché testy, které mohou na poruchu kognitivních funkcí upozornit. Jedním z nich je i test hodin. Jeho podstatou je jednoduchý úkol. Nakreslit hodiny.
MMSE je zkratka Mini-Mental State Examination. Odborně česky test kognitivních funkcí, volně přeloženo v tomto testu se zkouší paměťové a další funkce mozku vzhledem k možné demenci. Dalším testem je tzv. DAD test. DAD je zkratkou Disability Assessment in Dementia. Test slouží k ohodnocení schopností provádět běžné aktivity denního života. Tyto schopnosti se při poruše kognitivních funkcí (například při demenci) výrazně mění.
Alzheimerovu chorobu nemůžeme úplně vyléčit. Vhodně zvolenou a včas zahájenou léčbou však umíme velmi významně oddálit propuknutí nemoci v plné síle a zmírnit její příznaky. Moderní léky zpomalují úbytek poznávacích funkcí. Pomáhají zachovat schopnost nemocného zajistit si každodenní potřeby. Prodlouží tak pacientovi i jeho rodině období aktivního života.
Základem léčby Alzheimerovy choroby jsou kognitiva. Tyto léky pomáhají v mozku obnovit potřebné množství acetylcholinu, který je nezbytný pro přenos nervových signálů. Zvyšují jeho hladinu tím, že brání jeho odbourávání. Proto je u onemocnění Alzheimerovou chorobou důležité zahájit léčbu co nejdříve v době, kdy je ještě možné hladinu acetylcholinu příznivě ovlivňovat. Kognitiva se používají při léčbě především lehkých až středně těžkých forem.
Dalšími léky odstraňujícími nepříjemné příznaky Alzheimerovy choroby jsou neuroleptika (zmírňují a odstraňují agresivitu, neklid, vzrušenost), antidepresiva (potlačují příznaky deprese), hypnotika (léčí poruchy spánku) a anxiolytika (tlumí úzkost).
• Co neovlivníte
Každý z nás stárne. Čím je člověk starší, tím vyšší má riziko Alzheimerovy choroby. S tím ovšem nic nenaděláte. Tato nemoc postihuje o něco častěji ženy než muže. To se také nedá ovlivnit. Co je nám dané již při narození, je naše genetická výbava, kterou jsme zdědili po našich rodičích. Takže, trpí-li někdo z Vašich rodičů či prarodičů touto nemocí, jste i Vy v určitém ohrožení.
• Co můžete sami
S pamětí to je jako se svaly. Když se nepoužívají, začnou odumírat. Alzheimerova choroba sama o sobě je zatím nevyléčitelná. Její průběh však můžeme ovlivnit způsobem života, který vedeme již před vypuknutím onemocnění. Je známo, že u lidí s aktivním životním stylem, bohatým duševním životem a trénovaným intelektem je průběh onemocnění pomalejší.
Menší pravděpodobnost onemocnění je u osob duševně aktivních a s vyšším vzděláním. Jedinou v současnosti známou ochranou a prevencí je tedy trénovaný, výkonný mozek
• Máte riziko této choroby?
Jestliže se ve Vaší rodině vyskytla Alzheimerova choroba, máte vyšší riziko onemocnění touto nemocí. Jste-li žena, jste v ještě trochu vyšším ohrožení. Vysedávání před televizí a pasivní životní styl Vašemu mozku neprospívají. Ještě horší jsou však pro vznik Alzheimerovy choroby časté údery do hlavy. To je také důvodem, proč je tato nemoc tak častá u vysloužilých boxerů většinou již ve středním věku.
• Časté otázky

Autor článku: Sylva Šebková
www.ordinace.cz