Hlavní menu


Kontaktní údaje:

SPMP ČR pobočný spolek Dvůr Králové n. L.
Mgr. Jana Čudejková
Rooseveltova 315
544 01 Dvůr Králové n/Labem

email: spmp.dvurkralove@seznam.cz

Číslo bankovního účtu:
129803808/0300

Historie Stříbrnic [ Historie (archivní dokument) ]

České jméno bylo dáno vesnici až koncem l9. století podle dřívějších nalezišť stříbrné rudy. Původní je německý název Stubenseifen, znamenající bud' zejf, rýžoviště, kde jsou obydlí (die Stube), nebo spíše potok, jehož voda se mlhovitě "prášila" (stuben), tedy potok s prudkým tokem a vodopádem. A na takovém ves skutečně leží. Osada Nový Rumburk zanikla v roce 1965 stavebním splynutím se Stříbrnicemi. Již v roce 1960 byla ke Stříbrnicím připojena Nová Seninka (do roku 1948 Špiklice) a katastr sloučené obce se rozšířil na 1857 hektarů, avšak v roce 1976 se obě obce staly částmi Starého Města.

Stříbrnický katastr o rozloze 925 hektarů se zvedá z údolí řeky Krupé, kterým vede silnice ze Starého Města do Kladského sedla, proti zalesněným východním svahům Králického Sněžníku, Černé kupy (1295 m) a Sušiny (1321 m). Vesnice má střední nadmořskou výšku 626 m a stoupá proti toku jednoho z pramenů Krupé. Na severu navazuje na zástavbu Stříbrnic osada Nový Rumburk.

Počet obyvatel ve Stříbrnicích se od poloviny 19. století stále snižoval. Ještě v roce 1850 zde žilo 653 obyvatel, ale do roku 1900 jich ubylo na 477 v 85 domech, z nichž 245 žilo ve 46 domech Nového Rumburku. Zdejšími obyvateli byli téměř jen Němci (v roce 1930 byli mezi 414 usedlíky jen čtyři Češi) a po jejich odsunu a následném osídlení se do roku 1950 počet obyvatel Stříbrnic snížil na 233 v 80 domech. V roce 1991 zde bylo zjištěno již jen 118 obyvatel a 23 trvale obydlených domů.

Nejstarší zpráva o Stříbrnicích je z roku 1325. Tehdy byly darovány kolštejnskou vrchností klášteru v Kamenci. V 15. století ves zpustla a v roce 1564 byla z Kolštejna znovu vysazena. Od roku 1 575 zde byly v provozu dvě skelné hutě. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 ve vsi 18 usedlíků a byl zde rovněž panský dvůr, na jehož pozemcích založil kníže Alois z Lichtenštejna za účasti poddaných ze svého českého panství Rumburku v roce 1769 novou osadu. Ta se pod jménem Nový Rumburk rozvíjela neobyčejně dynamicky, v roce 1834 již měla 46 domů a 311 obyvatel, kdežto stagnující Stříbr-nice jen 35 domů a 241 obyvatel. V obou obcích v té době již probíhalo školní vyučování, ve Stříbrnicích od druhé poloviny 18. století, v Novém Rumburku od počátku 19. století.

Po roce 1848 byly Stříbrnice s osadou Nový Rumburk začleněny do staroměstského soudního okresu a šumperského hejtmanství. Obyvatelé nacházeli obživu při práci v lichtenštejnských lesích, po první světové válce zde byla státní myslivna. Lesy poskytovaly materiál na výrobu šindelů, v meziválečném období byla ve Stříbrnicích pila a mlýn, v Novém Rumburku lisovna lněného oleje. Jednoznačný politický primát německých agrárníků byl od poloviny třicátých let nahrazen suverenitou Henleinovy Sudetoněmecké strany.

Poloha horské pohraniční obce nelákala po roce 1945 nové osídlence. Na zemědělské půdě začal od roku 1949 hospodařit staroměstský státní statek. Po připojení obce ke Starému Městu zanikla zdejší škola a v roce 1900 zůstala ve Stříbrnicích pouze prodejna smíšeného zboží. Dnes jsou Stříbrnice turisticky atraktivní obcí a východištěm na Králický Sněžník.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Lucie Krejčí (Regionální a městské informační centrum v Šumperku) org. 49, 14.04.2004 v 13:19 hodin